Hrad Tochnyk

Český průvodce

28. května 2022 17:30 - 28. května 2022 18:00

Bezprostředním důvodem pro stavbu nového hradu Tochnik byl požár, který v roce 1395 poškodil hrad Zebrak. Krátce nato začal král stavět honosnější a pohodlnější hrad Tochnik na kopci pouhých 500 metrů od Žebraku na stejném skalnatém hřebeni křemenné hradby a sto metrů nad Žebrakem. Již v roce 1400 Václav IV. přesunul část královských pokladů.

V tomto kritickém období za vlády Václava IV., kdy staré hodnoty ztrácely na hodnotě, musel středověký hrad reagovat na nebezpečí, které ohrožovalo samotnou podstatu jeho existence. To se projevilo nejen v organizaci a způsobu vedení války, ale také v architektuře hradu. V tomto období jsou položeny základy pro nástup další éry. Jednou z jedinečných výhod této doby však bylo, že měla stále dostatek umělecké síly, aby překlenula propast mezi novými defenzivními požadavky a starými estetickými postuláty, a dokonce ze všeho využila umělecké výhody.

Za silně klenutým průčelím Královského paláce se zamřížovanými okny a nárožní římsou, jejíž tvrdost zmírnily pouze bílé štukové rámy kolem oken, se architektovi podařilo vytvořit interiéry plné typicky přitažlivého a otravného kouzla. Nepravidelné interiéry stavby byly jen vítanou záminkou pro mistra královské železárny, který zde pracoval pro rozvoj svého umění.

Přestože kvalita zdiva oken a portálů nezanechává tzv. Purkrabský palác za královským (mezi oběma budovami je rozdíl téměř dvou historických epoch), přesto královský palác začíná novou éru fortifikační konstrukce, dispozičně i výtvarně, je také nabitá rozpory tehdejší atmosféry, přesto je stavba sálu opakováním schématu starého téměř jako hrad sám.

Není také pochyb o tom, že hrad byl postaven nejen pro osobní potěšení krále. Svědčí o tom i samotná existence dvou paláců, tak odlišných svou vnitřní a vnější podobou.

Jak je patrné z jejího účelu, budova sálu byla určena především k reprezentativním účelům - nepochybně zde byli přijímáni oficiální hosté. Velký sál ve druhém patře dokonce překonal rozměry největšího reprezentačního sálu - 34 x 15 m - Karlštejn 22 x 8,5 m, Románský sál na Pražském hradě 32 x 9 m, Karolinska 30 x 16 m a Křivoklátský sál 28 x 8 m Vnitřní obytné jádro z hlediska vybavení a způsobu opevnění mělo být naopak vyhrazeno pouze pro osobní potřeby krále a jeho nejbližší družiny a mělo být jeho posledním útočištěm. Tím byl královský palác oddělen od zbytku hradu a přesunut na samý okraj příkopu a spojen s vnějškem několika branami.

1415–1517

Po upálení Jana Husa Václav IV. již na zámku nepobýval tak často jako dříve. Postavil Nowy Hrádek u Kunratic a jeho poslední návštěva Tochniku je zaznamenána v září 1415.

Po smrti Václava IV. 16. srpna 1419 přešel hrad na jeho bratra Zikmunda. Většinu vybavení a také část státní pokladny odtud odvezl za pouhé čtyři dny.

V roce 1421 nařídil Zikmund hrad Erkingera ze Seinsheimu, předka Schwarzenbergů, opustit. Svého syna Herzmana zasnoubil s Eliškou, dcerou Bedřicha Kołowrata (7. července 1421). Herzhmanovi bylo přislíbeno velké věno a pro splnění smlouvy dal Bedřich z Kolovrat do zástavy hrady Žebrak a Tochnik. Nakonec měl oba zámky.

V roce 1425 (2. května) Kolovratové úspěšně odolali třídennímu obléhání hradu téměř osmitisícovým vojskem husitů (asi 7000 pěšáků, 900 jezdců). Načež ustoupili a vypálili nedaleká města Žebrák a Hořovice a poté se přesunuli do Plzně.

V roce 1427 byly hrady předány válečníkům Habartovi z Adlaru (Tochnik) a Hanušovi Kuplirovi ze Sulevitu (Žebrak), kteří měli zlepšit obranu hradů.

Dne 7. července 1461 koupil hrady Jiří Poděbradský z důvodu, aby nezůstaly v rukou katolíků, a poté je převedl na své čtyři syny. Nakonec svěřuje hrad Zebrak a Točnik Bedřichu ze Shumburka panu Pernsteinskému (katolickému, ale svému králi věrnému).

V roce 1484 byly oba hrady již v rukou bohatého rodu Gutsteinů (Buryan z Gutsteinu), oba hrady však byly v havarijním stavu. Po smrti Buryana přešly hrady na jeho syna Kryštofa. V roce 1509 byl však odsouzen k odnětí cti, hrdla a majetku a hrady se dostaly pod kontrolu Vladislava Jagellonského. Jan Kozelka z Grszywic byl jmenován hejtmanem v roce 1515 po osobní královské návštěvě hradu.

1517–1620

Po smrti krále přešel Točnik splacením dluhů na Zdenka lva z Rožmitalu (1517). A po jeho smrti v roce 1522 Ludwik Jagiełłowski hrad prodal Janovi z Wartemberka z Kostelecké větve, který na hradě provedl mnoho stavebních přestaveb.

Wartemberk však stále častěji sídlí na severu Čech, a proto se 6. října 1534 mění Tochnik na panství Rogožec (dnešní Hrubý Rogožec) s Wolfem Kraijirzem z bystřického Krajíka, který jej přepisuje na Wolfa. mladší Krajír Kraík dne 21. listopadu 1534. Crayirové pak hledají údajně zakopané poklady v obou hradech a doslova rozebírají hrad Zebrak. Po neúspěšných pokusech o nalezení pokladu byly 31. října 1544 zámky předány Janu mladšímu z Valdštejna.

V roce 1552 král Maxmilián II. zaplatí hradem Tochnik a předá jej Janu staršímu z Lobkowicz a Zbirozhu. Lobkowiczové posilují (za 17 500 grošů) dědičný zámek (Jan mladší z Lobkowiczů z 20. června 1567) a provádějí na něm renesanční úpravy. Po smrti Jana mladšího užívá zámky dcera Markéta. Po její smrti přešly hrady na Janova bratra Bogusława Havla z Lobkowicz, hejtmana v Podbrdském, a po něm 12. února 1593 na Ladislava staršího z Lobkowicz. Ladislav daruje zámky své manželce Magdaleně, hraběnce ze Salmu. (Rod Lobkowiczů je uváděn jako dědiční majitelé od roku 1594.) Po povstání Jiřího Popiela z Lobkowicz (kterého se zúčastnil i Ladislav) byla většina lobkovického majetku zkonfiskována a Točnik a Žebrak se vrátily do české koruny.

Hrad byl předán Janu Jindřichu Prollhoferovi z Purkerstorfu a od té doby je spravován zbirožskými hejtmany. Tochnik se stává jednou ze státních věznic a do roku 1865 je majetkem české komory. Sídlo správců bylo ale přestěhováno do Zbiroha a Točnik postupně chátral.

V roce 1674 na hradě nikdo nebydlel, pouze strážci.

1620–1834

Zkázu Točniku poznamenala třicetiletá válka a události, které jí předcházely. V roce 1620, za kolínského prezidenta Jana Kolenze, vtrhlo na hrad císařské vojsko a zničilo jej. Poslední rána pro hrad přišla 18. října 1639, kdy se na hrad uchýlilo místní obyvatelstvo. V roce 1640 měl být hrad vybaven děly pro vojenské účely (proti Švédům), ale nikdy nebyly použity.

Zpráva Bogusława Balbina, že Tochnik je stále obyvatelný, pochází z roku 1681. O osm let později se novým správcem panství stal Jan Wilem Nikodim Presl a v roce 1705 byl hrad předán vrchnímu soudci Karlu Przegorzowskému z Kvasejovic a Konopiště. V letech 1710-1723 byl Tochnik v držení Adama z Lichtenštejna.

V roce 1722 je většina hradu stále pod střechou, ale již není obydlena. V roce 1750 byla funkce místních hejtmanů zrušena a zámek spravovali ředitelé z královského dvora. Od roku 1834 jsou oba zámky pod správou příbramské báňské správy.

1858–2014

V roce 1858 schválila Říšská rada prodej panství krakovským finančníkům Vinsenkovi Kirchmaierovi a Samuelu Simundtovi, ale kvůli nedodržení smlouvy dostaly zámky nového majitele - v letech 1864/5 koupil průmyslník H. Dráhy je spolu s panstvím za deset milionů zlatých. Po hospodářských neúspěších je v roce 1875 prodal za 3 350 000 zlatých Colloredo-Mansfeldům.

V roce 1923 koupil Klub československých turistů Tochnik od Josefa Colloredo-Mansfelda za 2000 Kč a Žebrak za 8000 Kč - Žebrak vlastnil pivovarské sklepy. Klub zde provádí řadu zabezpečovacích prací, bohužel bez dohledu památky: byly vybetonovány sklepy, suterén Královského paláce, studna a podlahy obou paláců.

V roce 1945 se vlastníkem zámků stala Československá obec Sokolská.

Od roku 1953 patří oba zámky státu, který vykonává určitou ochranu.

Od roku 1994 spravuje obecně prospěšná společnost Ministerstva kultury Státní hrady Křivoklátska oba hrady společně s Křivoklátem, Krakovcem, Ryhtou Zbečno - tzv. Hamusův statek č.p. 22 a pivovar v Točniku.

Od 1. ledna 2001 byly zámky převedeny na Státní památkový ústav středních Čech se sídlem v Praze a od ledna 2003 na Národní památkový ústav. Od reorganizace Památkového ústavu k 1. lednu 2013 jsou Točnik a hrad Žebrák ve správě NPÚ UPS PR - Památkový ústav Územní památkový ústav Praha.

Cestovní poznámky

• Náklady na prohlídku zámku jsou 150 Kč.
• Pamětní minci v automatu lze koupit za 50 korun. Jsou tam i nějaké suvenýry, ale osobně pro mě nebyly zajímavé.
• Doba otevření zámku od 10:00 do 18:00 (nebo do 16:00). Zavírací doba závisí na roční době (v podstatě na délce denního světla). Při návštěvě si proto raději předem ověřte rozvrh.
• Pokud přijdete hodinu před zavírací dobou, můžete se projít kolem prázdného hradu.

zdroj: Národní památkový ústav